Květen 2011

Čertíci..

29. května 2011 v 21:18
Ahojky Čertíci,
Hezky jsem Vás oslovila, že? =)) Taky si myslím a plácám se po rameni, abych se pochválila =D
Dneska.. ách, jak moc jsem si přála, aby dnešek trval věčně.
Víte, jak jsem psala, že s Honzou, spolu bchodíme jen tak.. že se nám chce? Že prostě nechcem být sami a jelikož jsme ze stejného těsta, tak si myslíme, že nám to bude klapat?
No tak se dostavil první problém, vlastně lepší by bylo napsat PRŮSER.. možná už tušíte, možná ještě ne. Myslela jsem si, že to bude takoví ,,kamarádský" vztah +něco, ale mimo city. jenže jsem se spletla.. A hodně, tenhle víkend jsem si totiž uvědomila, že už k němu necítím takovou tu ,,lhostejnost" dáli se to tak říct.. Už se do toho totiž zase propadám a zamotávám. Když jsem ho poznala jakej je doopravdy bez kámošů.. jen s holkou nebo s rodinou.. je prostě totálně jiný a kdybych neěděla, že to není možné, myslela bych si že je to někdo jiný.. Ale po dnešku, když jsem ho viděla jak se chová ke své neteři.. fakt na něm bylo vidět, že ji prostě miluje. Bral ji na ramena, pomáhal ji s úkoly, smál se jako nikdy, nikdo kromě nás pro něj dnes neexistoval,.. Fakt v tom zase lítám, a to jsem nechtěla. Nevím proč se mi to pořád děje, někdo se třeba nezamiluje vůbec, a já? Mě stačí pár věcí, jeden den a je to. To co jsem už nechtěla. Zní to asi jako, že si stěžuju ale néé.. nemylsím to ve zlém, cítím se skvěle. Tenhle problěm jsem se rozhodla neřešit, a prostě si jen užívat.. =DD
A jak se máte vy? Už dlouho mi někteří z vás nic nenapsaly.. ale já vás skusím oběhnout a taky něco přidat-komentář =)=

2. kapitolka SS

27. května 2011 v 22:32 | Pee |  Sestry Snapeovy


Tak a je tu další část =) Snažila jsem se to napsat, co nejdřív, protože zítra je u nás pouť a dokonce tu mají být i nějací slvní lidé a hrát fotbal proti těm našim, takže to si nemůžeme s Honzou nechat ujít, ale potom vás budu informovat a budu doufat, že se mi podaří udělat nějaké ty fotky =) V našem zpravodaji je dost jmen, a není jisté u všech, že tu budou, ale například je tam napsaný Mádl, Kotek, Vojta Dyk, Vlasta Horváth, Aleš Brihcta, Jiří Langmajer, Pepa Vojtek, Pavel Zuna, Ondřej Vetchý, Ivan Trojan, Richard Krajčo, Daniel Landa, Pavel Nový, Jaromír Bosák a další, no.. tak uvidím a později vás budu informovati =) A teď? Teď jdu ulehnout za Honzou, jelikož z nudy kouká na nějakou ptákovinu v Tv, snad ještě nespí =DD.. ale já vám musela napsat alespoň jednu část k povídce, mno =)
Enjoy It..! :-* & Dobrou noc =)

,,Harry, pojď honem dolů!" zavolal z obýváku strýc Marv, a po chvíli se ne shodech ozval dupot nohou.
,,Co se dějě, strýčku?" zeptal se v té době skoro jedenácitletý černovlasý chlapec, s kulatými brýlemi na očích. Podíval se pomístnosti a nestačl valit oči, kolik tam bylo lidí. Byla tam postarší vyhublá ženská, šedovlasý stařík s dlouhýmy vousy a podivným kloboukem na hlavě. Ostatně podobný klobouk měla i ta dáma. Harry se díval z jednoho na druhého a v žaludkuměl divný pocit. Něcomu napovídalo, že ti lidé sem přišli, aby mu změnily celý život. Nevěděl proč, ale z nějakého důvodu, nejspíš z těch prapodivných hábitů a klobouků, se cítil jako ta nejvíce sledovaná bytost v té místnosti. Ale kdyby jen v té místnosti. V celém baráku, v celé té dlouhé ulici.
,,Musíme si vážně promluvit." řekl s pohledem upřeným na Harryho a pak svůj pohled přesměroval na schody vedoucí do ložnice. ,,Marge? Pojď taky dolů. Přišel čas." zavolal.
Ne že by Harry alespoň trochu chápal, co se děje ale neptal se. Však mu vše někdo vysvětlí. Doufal, že alespoň to, co vědět potřeboval.
,,Co se děje Marve?" přicupitala do obýváku Marge na tenoučkých podpadcích a časopisem v ruce a Johnem za zády. Ale když vzhlédla k osobám v místnosti,její pohled se zarazil a potom v němHarry vyčetl pochopení. Marge tedy věděla, proč tam ti lidi jsou. Ale Jhn byl stejně zmatený jako Harry. Aspoň že tak, řkal si Harry v duchu.
,,Posaďte se všichni a dáme se do vyprávění," začal strýc a počkal až se všichni pohodlně usadí, než pokračoval. ,,takže Harry, jistě jsi pochopil, že tu jsme všichni kvůli tobě. A jesli ne, brzy pochopíš. Ale předem, než ti vše vyklopím, mi musíš slíbit, že i necháš případné otázky na později. I ty Johne,když už jsi tu."
,,Takže, pamatujš si ještě,co jsme ti říkaly o tvých rodičích? Lhaly jsme. Neměly jsme na výběr, bylo to kvůli tvému dobru. Tví rodiče nezemřely při autonehodě, tví rodiče byly chladnokrevně zavražděni. Zabil je zlý kouzelník. Ano kouzelník. Existuje totiž svět o kterém ta, zatím nemáš ani tušení. My, co neumíme kouzlit, nemáme ten dar, se nazýváme mudlové. Tedy tak nám alespoň říkají kouzelníci. A ty, ty patříš mezi ty kouzelníky. Tví rodiče taky chodily do školy Čar a kouzel v Bradavicích, a teď nastal čas, aby jsi tam nastoupili ty. Ale zpět k tvému původu."
,,Tvá matka se s otcem vzaly hned po škole a krátce na to jsi se jim narodil. Jenže poté se tví rodiče pohádalia matka potkala svého nejlepšího kamaráda ze školy a nezůstalo jen u povídání. Strávili spolu celou noc, ale dohodli se, že to byla chyba. Jenže po nějakém čase Lilly zjistila, že je těhotná. S Jamesem už byli zase za dobře, a vše si vysvětlily. James se i dokonce smířil s tím, že budou mít další přírůstek ikdyž nebude jeho. Nakonec se narodily dvě dívky a krátce po jejihc narození jim byla vyřčena věštba. Každý kouzelník nějakou má. A u nich to znamenalo jediné. Boj. Boj o životy. V té době se snažil svět ovládnout zlěj kouzelník, co si říkal Lord Voldemort. Snažil se nedvládu kouzelníků ned mudly, ale stále tu byli jeho odpůrci a bojovali proti němu.I tví rodiče stáli na straně dobra. A to jim bylo společně s věštbou osudné. Voldemort se o věštbě dozvěděl a došlo mu, že je to o něm a tobě a tvých sestrách. Lily s Jamesem začali utíkat. Stěhovali se na nová místa, ale po nějaké době sr to nedalo zvládat a tak nechali přejmenovat obě dívky a nechali je umístit do sirotčince. U jejich biologického otce zůstat nemohli, neboť by je Voldemort našel a zabil. Jamese ten osudný večer zabil bez problému. James se nestihl ani bránit. Ale Lilly s tebou utekla do horní ložnice a schovala tě do kolébky, před kterou nastavila své těo jen, aby tě ochránila. Voldemort ji nutil, aby odstoupila, ale ona byla neoblomná a tak zabil i ji. Jenže jak na tebe působila Lilliina ochrana, Voldemortovo kozlo se onbrátilo i proti němu a zbyl po něm jen jeho plášť. Všichni si myslí, že umřel, ale někteří jedinci si myslí,že nezemřel. Že někde žije, jenže je slabí." Marv skončil své vyprávění a podíval se na Harryho, který jen stěží zadržoval slzy.
,,Takže já mám sestry?" řekl Harry, když zvdl svůj uslzený pohled ke strýci, tetě a všem řítomným.
,,Ano Harry. Jsou sice mladší o rok a v Bradavicích bereme žáky od sedmnácti let, ale kvůli vám jsme udělali víjimku. Nastoupíte všichni tři do společného ročníku. Oni už o tobě a všem, co ti řekl strýc, v tuhle chvíly asi taky vědí. Poslali jsme za nimi jejich otce, se kterým se ty setkáš v Bradavicích. Ale teď je jen na tobě, jestli chceš nastoupit do školy a zjistit něco víc o škole, kde studovali tví rodiče." Promluvil ten stařík s dlouhými vousy.
,,Mimochodem, já jsem profesor Brumbál, ředitel Bradavic a tahle dáma po mé levici je profesorka McGonagallová.


Žádný čaj není hořký, umíš-li ho ovšem pít.

21. května 2011 v 20:53 | Pee |  Můj Zkažený Život..


Tak se o5 hlásím.. Už je to ohraná hláška, že? Nu což.. Vadí vám snad?
Takže si něco ujasněme, ano?
1. Nechodím sem pravidelně a nejspíš ani nebudu.
2. Nemám prostě čas.
3. Povídky nepřibívají, jelikož nemám důvod psát..
4. K vysvětlení trojky: Copak to někdo z vás čte a komentuje?
5. Ta čtyřka mě právě mrzí, ale nemůžu vám to vyčítat, protože ani já nejsem ve čtení vaší tvorby zrovna nejpilnější..
6. Čekaj mě zkoušky. V červnu. Ale já se k nim asi nebudu moc dostavit.
7. Proč? Protože sem flákač a ulejvák.
8. Přesně. Za tu dobu co jsem žila bez placky, +ještě nějakej ten den zpátky, jsem totiž na školu totálně kašlala. Místo školy jsem chodila ven. Lítaly jsme po krámech, v noci po barech ..
9. Je mi to jedno. Pudu v srpnu..
10. Už nejsem single.
11. Asi budete čučet, ale jsem s Honzou.
12. Pamatujete si ho ještě? Není to ten, co jsem s ním chodila, ale ten druhý, co mě chtěl, jenže já jeho ne.
13. Ale nedá se říct, že by to byla láska.. asi.. Jen sme se shodli na tom, že nás prostě nebaví, když jsme single. Nejen z toho důvodu, že v noci sami usínáme.
14. My jsem ze stejného ,,těsta" a tak si myslím, že nám to bude klapat. On rád paří, já ráda pařím. Nemáme rádi pravidla, milujem alkohol, hokej-ale já až teď..
15. A co ještě máme společného? Ještě by se něco našlo, ale nenuťte mě dneska přemýšlet, už..
=))
16. Možná.. možná, napíšu kapitolu k nějaké povídce, ale to nevím.. Uvidím jak se mi bude chtít a jak si to zasloužíte.. ;-)

I´m back.. =DD

13. května 2011 v 20:45 | Pee |  Můj Zkažený Život..
Tak konečně jsme se dočkaly.. Mám z5 svou Placku, tak říkám svému notebooku, a mohu psát.
Takže nějaké novinky?

1. Já jsem si dneska musela koupit nový mobil, protože tamten se drobet roztřískl a přestal mě poslouchat. To víte, když padáte na schodech, telefon máte v kapse a on vycítí svou příležitost, jak se dostat ven.. jenže to nedomyslel a rozbil si display, no..


Takhle vypadá, jenže je zelený.. =) Nokia C3

2. Pořád jsem ,,single"

3. Fandím našim hokejistům, aspoň ten bronz by sme si zasloužili.. ale dneska ten souboj se Švédy.. fakt mě nas*aly.. Ne, sice z toho mám špatnou náladu, ale Češi hráli skvěle.. a nic jim nemůžu vyčítat, protože do dneška hráli výborně.. a vyhráli všechny důležitý zápasy.. Prostě Češi jsou nejlepší.. A nejelpší.. No prostě Červenka a Eliáš, že.. =)=

4. Dnes je pátek 13.. i to může většina populace považovat za zlomový bod v naší prohře se Švédy.. A ikdyž tomu někdo
nevěří, já docela ano.. Mě se stává totiž tolik věcí, vždycky.. až se to ani spočítat nedá..

5 . Sice se to nedá považovat za novinku, ale tak.. nevíte někdo jak si vrátím do menu tu tabulku s návštěvností? Takovout tu bílo-modrou? Já v tom totiž o5 zaostávám..

No a o dalších novinkách už nevím..
=D Vlastně jo.. Přidala jsem další díl k povídce Nad Zemí. Už jste ho četli? =))

2. kapitolka

13. května 2011 v 20:29 | Pee |  Nad Zemí
Tak se o5 hlásím! *ruka nahoře*
Máte radost? Těšily jste se? =DD




Danny:
Procházela jsem domem, aniž bych měla určitý cíl. Prostě jsem jen chodila, kam mě nohy vedly, čekala jsem až bude rodina připravena odejít do školy a přemýšlela o sestřiných slovech. Jak bych se ji mohla po tom všemv divit. Vždyť Sara měla pravdu. Nikdo se ji neptal, jestli se chce odstěhovat, nikdo se ji neptal jak se cítí, jestli si zvykne.
Ale pro ni to muselo být strašné. Musela opustit vše, co znala. Své kamarády, možná i svého kluka-počkat, měla Sára vůbec kluka? U téhle myšlenky jsem se zarazila a chvíli o tom přemýšlela.
Sára se stýkala s hodně lidmi, ale já znala jen jejich jména. Nevěděla jsem, co který člověk pro ni přesně znamená.
,,Daniel? Kde zase jsi?" ozval se zezdola haly mámin hlas.
,,Už jdu, mami." odpověděla jsem a metelila po schodech za rodinou.
,,Nemohla bys aspoň do školy nosit slušnější hadry?" zkritizovala mě sestra, která na sobě měla něčekaně světle růžové mini šaty na ramínka, v pase sepnuté mašlí a na nohou bílé balerínky. Já se na ni jen podívala, ale raději jsem její poznámku nekomentovala.
,,Sáro, klid. Nerejpej hned takhle po ránu." komentoval Damian namísto mě a pokračoval.
,,Jestli tu budeme stát ještě chvíli, nestihneme se zapsat."

,,Takže všichni jste mi rozumněly a víte kudy máte jít, ano?" usmála se ředitelka Steelová na mě, Damiana a Sáru.
,,Kdyby něco nevěděly mají pusu a někdo jim určitě poradí, že?" ozvala se mamka a s Jackie v náručí studovala plánek s mimošolními aktivitami.
,,Ano, zdejší studenti jsou milí. Alespoň většina z nich."
,,Skvělé, takž už máme všechno?" zeptala jsem se a vyskočila ze židle, protože mi bylo proti srsti, jak se na mě ředitelka dívala. Nejspíš ji vadilo to oblečení. Ale co. Ať si zvyká. Navíc tady nikde není psáno, že se mají nosit uniformy.
,,Ano, už můžete odejít. Hodina vám začíná za deset minut." zvedla se i ředitelka a spolu s ní zbytek rodiny a s mamkou si potřasly rukou.

Chuck:
Procházel jsem školou, ale měl jsem zase blbou náladu. Takže celý den určitě bude na prd. Tento den nezačal vůbec dobře. Ráno mě probudila několikátá hádka rodičů a o chvilku později jsem se málem rocplácl pod schody, když jsem zakopl o psa. Ještěže schody mají ta zábradlí.
A teď? Spousta spolužáků se na mě dívala s úsměvem širokým jak nejvíc to šlo, ale Bena není nikde vidět.
S kým se zapoměl tentokrát?
,,Chucku!" ozval se pisklavý hlas a já se ani nemusel otáčet, abych věděl kdo to je. Alyshia. Ta holka je fakt hrozná. To, že jsem se s ní zahodil na té párty u Melodi, bylo jen z toho důvodu, že jsem byl totálně v lihu a ona vycítila příležitost jak hmě dostat. Ne že bych se tomu bránil, ale kdybych věděl, že mi teď nedá pokoj, odmítl bych ji už tu noc.
,,Chucku, včera jsem ti volala. Nezvedl jsi mi to." vyčítala mi jen, co mě dohonila.
,,Když jsem ti to nezvedl, musel jsem mít důvod." odbyl jsem ji a zahnul na záchody. Tam ta holka snad nevleze.
opřel jsem se o umyvadlo a díval se na svůj odraz v zrcadle. Opravdu jsem vypadal tak hrozně, nebo se mi to zdálo? Opláchl jsem si obličej ve studené vodě, ještě chvíli stál a pak vyšel na chodbu.
Jenže jsem se střetl s dívkou, kterou jsem neznal. Ona do mě jen narazila a šla dál. Jakoby se nic nestalo.
,,Omluva ti nic neříká?" zavolal jsem na ni, ale ona se ani neotočila.
,,To je dneska den debilů, nebo co?" zamumlal jsemsi, ale vydal jsem se dál tím směrem, jako ta holka. Jenže jsem šel pomaleji, takže se mi za chvíly ztratila. Ale stihl jsem si ji prohlédnout.
Byla malá ale dost hubená. Blndýnka, a tipoval bych, že je přírodní blondýna. Ale v jednu chvíli se mi zdálo, že vidím i nějaký ten růžový vlas. Na sobě měla bílou košilku s límečkem, krátké černé džínové šortky s rockerským páskem a punčochy, co se nejspíš daly považovat jen jako módní doplněk. Protože jako normální pučochy, no měly dost velké šestiúhelníkové na sebe navazující díry. Na každé ruce měla omotané náramky. Černé hvězdy k sobě spojené. Malou kabelku do které nacpala nejspíš jen ty nejdůležitější věci, a na nohy obula černo bílé tenisky značky Converse s vyším kotníčkem. A sebou si nesla nějaký štos papírů. Nejspíš rozvrhy a další pomůcky ke studiu.
Bohužel jsem ji neviděl do obličeje ale byl jsem si jist, že až bude opět někde kolem, poznám ji. Taková dívka se na zdejší škole přehlédnout nedá.

Jen pro představu, jak asi Danny vypadala, neumím totiž moc popisovat =))







A tady ty Conversky, taky mám podobný =))














Danny:
Bloudila jsem školou a vypadalo to, že ještě dlouho bloudit budu. Ředitelka nám sice dala plánky, na kterých byla celá škola popsaná, ale můj orientační smysl, není zrovna nejlepší.
Když už jsem si myslela, že se asi vydám hledat znovu ředitelku, padly mi do očí dveře s cedulkou, na které byla shodou okolností napsaná číslice, co patřila mé třídě. Musela jsem se tomu divit, ale jen jsem nadzvedla obočí a zaťukala na dveře, které se otevřely přesně ve chvíly, kdy můj prst sklouzl zpět k papírům, které jsem měla dát učitely.
Otavřel mladík, kterého jsem už dneska potkala na chodbě. Srazily jsem se, ale já šla dál. On na mě ještě zavolal něco o omluvě, ale to už jsem mu nevěnovala svou pozornost a dál jsem hledala v plánku školy cestu ke své třídě. Stály tam a vzájemně jsem se prohlížely, až mi to přišlo blbý a tak jsem si odkašlala a promluvila.
,,Dovolíš?" řekla jsem a snažila se nacpat do třídy.
,,Na co čekáte pane Etwoote? Pusťte slečnu Woodovou a radši se jděte posadit, nebo vám napíšu pozdní příchod." pokáral ho učitel a potom se obrátil ke mě.
,,Jste slečna Woodová, že?"
,,Ano, to jsem." přikývla jsem

Chuck se na ní se zájmem díval. Myslel si, že bude hezká, ale že až takhle.. to nečekal. Kolem krku měla ještě černou kravatu a na uších velké náušnice ve tvaru hvězd, kterých si předtím nevšiml. Ani nemohl. A s tou růžovou se nespletl. Ona opravdu měla růžový pruh vlasů.

Chuck:
,,Ano, to jsem." odpověděla profesoru Ringovi a ten se rozhlédl po třídě.
,,Dobrá, tak mi dejte vaše papíry a posaďte se k panu Fosterovi. Ale kdyby vám nevyhoval, stačí říct a já ho přesunu jinam." Super, to ji nemůže posadit vedle mě? Líp bych na ní viděl a nemusel bych se zbytečně otáčet.
,,A nemohla bych dostat svou vlastní lavici, pane profesore? Víte dost se roztahuju, takže ačkoliv věřím, že bych se lépe seznámila, radši bych seděla sama. Měla svůj klid." namítla a usmála se na něj. Jenže u profesora Ringa narazila, protože on nemá rád, když má někdo námitky proti jeho slovům.
,,Dobrá. Když myslíte. Pane Fostere, buďte gentleman a nech svou lavici slečně Fosterové." Cože? To jako fakt? Co je ta holka zač?
,,A když se mi nechce? Přece jen jsem tu byl první." namítl Ben a ještě víc se rozvalil na židli, jak bylo jeho stylem.
,,Benjamine Fostere, hned se zvedněte a posaďte svůj zadek na jinou židli. Hlavně rychle, ať můžeme začít s vyučováním." řekl profesor a bylo vidět, že hru *škatulata hejbejte se*, neměl nikdy rád. On se nejspíš jen šprtil a šprtil.
Blondýna se usmála a mířila k místu, které bylo za mnou a v té chvíli už volné. Ben si přesedl ke mě. Jen o lavici dopředu.
,,Co je ta holka zač, kruci? Ředitelova dcera? Poslouchá ji naslovo." rozčilovl se Ben, ještě dřív, než jeho zadek padl na tu židli vedle Chucka.

POZASTAVENÓ :X

8. května 2011 v 10:10 | Shara♥ |  My Life
55_146823825_large

Ahójte. Tady je Shara :P sem Pétruščino SBé :) No a ona mě tak nějak psala že prej SE JÍ POKAZIL POČÍTÁČ :( Takže vás prosí aby ste si ji nemazali. PROSTĚ POZASTAVUJE :( Toď vše. Pá ♥